3D tiskem proti Covid-19:

Mezi dobrovolníky, kteří tisknou ochranné masky patří i studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Oldrich Vojta a Dominik Stárek. „Distribuujeme do Zlínské farnosti, dále pro pracovníky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a poté i do rodin s dětmi, kterým mnohdy nesedí tradiční masky bavlněné, a respirátory jsou na ně příliš velké.“ říká Oldřich Vojta. Více o samotném tisku, náležitostech a dezinfekci masky se dočtete v rozhovoru…

Z jakých materiálů tisknete a proč?

Tiskli jsme z materiálů od Fillamentum – PLA Extrafill Noble Blue, Traffic Yellow, Traffic White a také z CPE HG 100, rovněž od Fillamentum. Nově zkoušíme i Flexfill TPE 96A, který si s námi ještě trochu pohrává, ale věřím, že mu brzy přijdeme na kloub. Z PLA jsme tiskli, protože bylo po ruce, když jsme ještě něměli jiné materiály a celkově jsme na něj nejvíce zvyklí. O to větší výzva přišla, když jsme dostali CPE a Flexfill.

Jaký materiál je podle vás k tomuto účelu nejvhodnější?

To je nejspíš otázka pro výzkumné pracovníky. Náš osobní názor z pohledu “domácích uživatelů” je nejspíš materiál PLA. Jednak je sympatické že jde o bio plast, ale rovněž i tisk byl vždy nejlepší. Mezi další benefit patří i nízký tavný bod PLA, a to zejména při produkci ochranných masek a respirátorů. Této přednosti jsme využili v případném individuálním dotvarování u nositele masky/respirátoru ponořením kraje masky/respirátoru do horké vodní lázně a poté ručním dotvarováním, tak aby perfektně přiléhal na obličeji. Předně je ale důležité, aby každý domácí tiskař tiskl z toho, co jemu vyhovuje nejvíce a s čím je již sžitý.

Co byla největší obtíž při tisku? Na co by si tiskař měl dávát pozor?

U materiálu CPE HG 100 jsme dlouho řešili problém se sušením filamentu před tiskem (doporučuje se 5hod na 75 °C). Jelikož nás, studenty, tato krize zastihla během akademického roku a zůstali jsme v karanténě na univerzitní koleji, kde nemáme přístup ke klasické pečicí troubě. Nakonec jsme to vyřešili s domluvou se spolužáky, kteří bydlí v jednom z tzv. “Baťových domků”.

Co bylo potřeba udělat, aby respirátor fungoval a splňoval požadavky? Bylo potřeba vytištěný model doplnit nějakým vybavením?

Jelikož nyní tiskneme dva modely respirátoru, každý se zakládá na jiných doplňcích. První respirátor/maska je doplněna o pruženku, spolu s nástavnou galanterní brzdičkou, která se upravuje utažením pruženky na hlavě. Pro filtr jsme použili pevný molitan vyplňující prostor mezi filtrem a krytkou respirátoru/masky a dále nano filtr F9-VFT-9 od firmy Ekofiltr, který nám poskytli zdarma právě na účely využití do námi tisknutých modelů. Druhý typ masky/respirátoru je opatřen ještě o celkové potažení vrchní poloviny gumové rukavice, která prakticky odstraní riziko poréznosti 3D tištěného modelu a zároveň zajistí těsnění obvodu dotýkajícího se obličeje. Tento model již navíc nepotřebuje molitanovou výplň, jelikož je prostor pro filtr přesně vymezen šířce filtrační tkaniny.

Jak by měl uživatel svůj respirátor udržovat, aby splňoval svůj účel?

Tuto otázku jsme si položili také a jelikož nejsme chemici ani hygienici, zašli jsme do místní lékárny, kde nám paní magistra pomohla vysvětlit, jak dezinfikovat masku spolu s filtry. Doporučila nám k tomu využít minimálně 60% alkohol, tím respirátor desinfikovat. Filtry jsou jednorázové. Molitan vždy ponoříme do alkoholu a pak vysušíme, lze ho tedy využívat opakovaně. Jako alkohol doporučuji klasickou modrou Alpu, jelikož má potřebných 60% a navíc obsahuje Mentol, který pomáhá otevírat dýchací cesty. Jednáme tedy na doporučení z lékárny.

Jak dlouho trvá tisk jednoho respirátoru a kolik materiálu se spotřebovalo?

Tisk dvou respirátorů trvá 13h (2x maska, krytky svrchní i vnitřní), materiálu se spotřebuje 137g na oba dva.

Pro koho tisknete Vaše respiratory?

Distribuujeme do Zlínské farnosti, dále pro pracovníky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a poté i do rodin s dětmi, kterým mnohdy nesedí tradiční masky bavlněné, a respirátory jsou na ně příliš velké. Toto beru jako ohromné pozitivum 3D tisku, jelikož tentýž výrobek lze upravit pro celé spektrum velikostí dle předem zadaných parametrů.


O AUTORECH…

OLDRICH VOJTA: Po studiích na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy objevil svou vášeň: fashion design a technologie. V minulosti účinkoval v představeních v Národním a Stavovském divadle, Státní opeře Praha, Hudebním divadle Karlín, Divadle J. K. Tyla v Plzni aj. v baletních, operetních a muzikálových představeních. Poté co dostal pracovní nabídku z pekingského designerského studia VO Union, odcestoval do Číny, kde zároveň na studiích na prestižním Pekingském technologickém institutu obdržel certifikát Artistic designe za 3D tištěnou obuv, která byla vystavena rovněž na 3D Expu v pařížském Muzeu Louvre. Po 4 letech života se vrátil do České republiky. Zde pomáhal připravovat výstavu Manolo Blahnik, The Art of Shoes v pražském Museu Kampa. Jako student oboru Design obuvi na FMK, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně dosahuje excelentní výsledků prezentací svých prací: London Fashion Week, Milano Design Week, CES Las Vegas. Je držitelem 1. ceny RedDott Award 2018. Jeho diplomovým projektem je studie smart senzorické obuvi.

DOMINIK STÁREK: Absolvent Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Liberci, oboru Strojírenství a Mechatronika. Významná je jeho maturitní práce zabývající se zjednodušením zásobování výrobní linky, která pomohla najít nový způsob zásobování výrobních linek díly pro operátory výroby. Nyní se věnuje studiu oboru Inteligentní systémy s roboty, Fakulty aplikované informatiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V současnosti je studentem druhého ročníku, a vinou karantény svoji praxi aplikuje do produkce respirátorů a masek, které tiskne spolu se svým kolegou Oldřichem Vojtou na studentských kolejích UTB, které dále distribuují.